Obec Loučku na mapě najdete na počátku Bouzovské vrchoviny, od severovýchodu a východu schovanou
za vrchem Rampachem (418 m n.m.) a jižnějšími Vršky (401 m n.m.).
Loučka má zajímavý obecní znak, který je znám z dochované pečeti z r. 1672
Krajina kolem Litovle lákala odedávna k osídlení díky své příhodné poloze a příznivým přírodním podmínkám.
Dvě nejstarší písemné zprávy, které se přímo týkají Loučky, jsou datovány do pvní poloviny 14. století. Podle první z nich zapsal opat kláštera Hradiska u Olomouce Augustin (1336-1350) ves Loučku doživotně Milotovi z Choryně. Druhá zpráva o Loučce je zcela konkrétní. Podle originální pergamenové listiny, datované 27.října 1348 v Olomouci, prodal tehdy Matěj ze Seničky se souhlasem své manželky Kateřiny roční plat 15 a půl hřivny ze Seničky (Parvo Sienicz), Cakova (Czakaw) a Loučky (Lucka) za 200 hřiven grošů olomoucké kapitule.
O osudech Loučky ve 14. a 15. století máme jen velmi málo zpráv a z torzovitě dochovaných pramenů není možné zachytit ani to, do jaké míry byla Loučka postižena např. v době bratrovražedných bojů na sklonku 15. století. Nejstarší údaje o počtu loučských usedlíků pocházejí z let 1516 a 1538 a shodně uvádějí ve vsi deset usedlostí, v roce 1575 bylo usedlostí již 18.
Nová kapitola v dějinách Loučky se začala psát v roce 1589, kdy olomoucká kapitula prodala mimo jiné i Loučku Václavovi Gájovskému z Gáje a Galení a tyto spojil s nevelkým chudobínským panstvím.Po jeho smrti přechází panství po vdově Kateřině Buchlovické na Albrechta Bukůvku z Bukůvky. V roce 1622 se novým majitelem stává Adam Bess a jeho manželka Estera a ti k němu připojili statek Vilémov. Po utrpení třicetileté války se v roce 1652 stává novým majitelem Jan Baltazar Vetter - tehdejší hejtman Olomouckého kraje a pak se střídali další majitelé:
1659 - Anna Polyxena Skrbenská z Hříště
1661 - olomoucký kanovník Vavřinec Jan Rudawský
1671 - Ondřej Leopold Volčínský z Volčína
1685 - Anna Kateřina Leopolda, paní z Wittenu, která jej koupila pro svého syna
Rudolfa Kryštofa Přemyslava svobodného pána z Wittenu
Z uvedeného období však nemáme zpráv o poddaných a jejich životě. Podle lánového rejstříku z roku 1677 bylo v Loučce celkem 18 usedlostí z nichž 13 bylo skutečně obděláváno.
1733 - dědic posledního majitele František Reginald svobodný pán z Andlern, který v roce 1744 prodal svým poddaným majetek jako majetek dědičný.
1802 - František Xaver Tersch a jeho syn, který se zapsal především přestavbou chudobínského zámku.
Po celé období feudalismu byla Loučka téměř bezvýznamnou vesničkou, její základ představovali sedláci a postupně k nim přibývali domkaři s domky postavenými na pozemcích obce. Teprve na sklonku feudalismu se spíše jako bílé vrány objevují živnostníci.
V roce 1790 stálo ve vsi 20 domů, v roce 1846 zde bydlelo ve 47 domech 305 obyvatel.
I v první polovině 19. století Loučce chyběla dominanta kostela, uprostřed návsi však stávala dřevěná zvonička, na místě které v roce 1838 Eustach Kuchař postavil novou kapli zasvěcenou sv. Janu Křtiteli.
Podle provizorního obecního zákona z roku 1850 byla vytvořena obecní samospráva v čele s obecní radou a starostou. Loučka byla začleněna do politického či správního okresu s hejtmanstvím v Litovli.
Ani Loučka nezůstala stranou podnikatelského ruchu - založení mlékařského družstva a výstavba společné mlékárny v roce 1900. Postupně se rozšiřovalo spojení Loučky s okolním světem (v roce 1902 nová silnice do Bílska), od r. 1893 spadala Loučka pod poštu v Cholině. V r. 1902 byl rovněž založen spolek dobrovolných hasičů.
V roce 1912 byla postavena škola se dvěma třídami a bytem pro učitele
Jako jedna z prvních obcí v republice postavila a odhalila již v létě 1919 obec Loučka pomník T.G.Masarykovi. Počet obyvatel v obci se po dosažení vrcholu v roce 1921 (488 osob) pomalu klesal, takže v roce 1930 činil již jen 462 osoby. V obci byly dva hostince a dva obchody se smíšeným zbožím. V letech 1923-1926 byla vystavěna důležitá silnice z Loučky ke Slavětínu a v roce 1928 byla zavedena do Loučka i elektrická energie.
odhalení pomníku T.G.Masaryka
cvičenci Sokola z 20.let
sbor dobrovol. hasičů z 30.let
Po válce vznikly zde vznikly organizace tří stran Národní fronty, lidové, komunistické a sociálně demokratické, nepronikla sem výrazněji strana národně socialistická. Únorové bezprostředně následující události proběhly v Loučce bez viditelnějších otřesů. JZD bylo v Loučce založeno vlastně až na druhý pokus (po první ustavující schůzí družstva v dubnu 1952) v září 1952. Do roku 1960 byl postaven kravín a v roce 1963 bylo zdejší JZD připojeno k JZD v Bílsku pod názvem Kolektiv.
Až do roku 1960 byla Loučka samostatnou obcí, kdy byla připojena k Bílsku. V roce 1980 byly obce Loučka a Bílsko připojeny k Cholině, to vše se změnilo až v roce 1989, kdy se Loučka opět osamostatnila. K nejvýznamnějším událostem posledního desetiletí se řadí zřízení telefonní sítě, plynofikace a obecní vodovod.
Použity materiály z publikace:
PAMĚTI OBCE LOUČKY od autorů Stanislavy Kovářové a Josefa Bartoše
Pondělí | 17:00 - 19:00 |
---|---|
Středa | 17:00 - 19:00 |